Diagnostika je důležitou součástí TCM, kdy se k člověku a k nemoci přistupuje velmi individuálně.  Nemoc jako taková se nebere izolovaně, ale spojuje se vše v kontextu se stavem celého organismu. Tento přístup je velmi důležitý, protože přes správnou diagnostiku je možné odhalit příčinu problému, neboli kořen nemoci, který se potom ovlivňuje léčbou. Nereší se tedy pouze příznaky onemocnění, neboli větve, což vetšinou můžeme vidět u léčby pomocí klasické západní medicíny.

 

Správná diagnostika vede ke stanovení terapeutického plánu, který má za úkol dané potíže odstranit. Přestože člověk, který přichází na terapii TCM, již většinou prošel diagnostikou přes západní medicínu, „čínská“ diagnostika je nutností před samotnou léčbou TCM. Důvod vyjádřuje staré čínské příslový „Yibing tongzhi, tongbing yizhi.“, což bychom mohli přeložit jako stejná nemoc, různá léčba, různá nemoc stejná léčba. Pokud se to převede na konkrétní případ, tak například u bolesti hlavy se v TCM rozeznává 12 příčin a pro každou z nich se používá jiný trapeutický postup. To znamená, že přes diagnostiku podle TCM najdeme tu správnou příčinu, která se následně ovlivňuje. Pro TCM tedy není dostatečné říct „bolí mě hlava“ a předpokládat, že terapie bude probíhat například formou akupunktury proti bolesti hlavy. Takhle to nefunguje. Pokud má léčba fungovat, je potřeba sledovat individualitu.  Prostudovat o jaký typ bolesti hlavy se jedná, jak problém ovlivňuje okolní prostředí, o jaký somatotyp člověka jde. Tedy jestli je daný jedinec například unavený, podrážděný, jestli často užívá na bolest analgetika,apod. Dále je potřeba sledovati další doplňující informace. Zda se mění bolest s denní dobou, počasím, v průběhu menstruačního cyklu u žen, atd.

 

Při stanovení terapeutického principu dle TCM se zohledňuje i stav z hlediska západní medicíny. Diagnostika se opírá i o dodané lékařské a laboratorní nálezy. Alternativní medicínu a tudíž i TCM totiž není dobré chápat jako zbrojení proti konvenčním postupům západní medicíny, ale jako vhodný nástroj nebo doplněk ke zlepšení zdraví tam, kde je západní medicína krátká nebo příliš jednostranně zaměřená.

 

 

Pro správnou diagnostiku je tedy potřeba prostudovat hlavní problém v kontextu s dalšími vlivy na něj, samotného člověka, který s problémem přišel, tedy „terén“, na kterém se problém objevil.

K tomu se používá kombinace diagnostických technik jako naslouchání, dotazování tzv. Systém deseti otázek – viz diagnostický dotazník, pozorování, palpace neboli pohmat oblasti těla, kde je problém.

Důležitou součástí diagnostiky podle TCM je vyšetření jazyka a pulzu.

 

Pozorování jazyka, je diagnostická metoda, která je v TCM rozpracovaná velmi detailně. Jazyk je pro terapeuta TCM jakousi otevřenou knihou vnitřního prostředí pacienta. Tato metoda se využívá již déle než dva tisíce let. Dokonce už obyvatelé Tibetu se zdravili vypláznutím jazyka, což pro ně znamenalo něco jako “tak a nyní o mně již víš vše”. Jazyk tedy reflektuje celkový stav organismu, takže ke stanovení správného terapeutického principu, který pouze nepřekryje příznaky, ale nemoc vyléčí, je diagnostika z jazyka nezbytná.

Další složitou diagnostickou metodou, bez které se TCM neobejde je vyšetření pulzu. Její zvládnutí je náročnější, ale pro dobrého terapeuta je velmi účinným nástrojem. Vyšetření pulzu se provádí na obou zápěstích, která se rozdělí do tří částí. V každé této části je prostor pro vyšetření jedné části organismu. Jde tu o části organismu anatomické, ale i o části energetické a mentální, to znamená jak se orgán projevuje energeticky a mentálně navenek.. V každé této části se dále rozeznávají tři hloubky pohmatu pulzu – povrchová, střední a hluboká. Celkem existuje 27 hlavních druhů pulzů, v některých učeních dokonce i více.